Svět v roce 2023 stále čelí těžkým zkouškám. Častý výskyt extrémního počasí, šíření lesních požárů v horách a lesích a nekontrolovatelná zemětřesení a záplavy… Je naléhavě nutné řešit změnu klimatu; Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou neskončil, konflikt mezi Palestinou a Izraelem znovu začal a geopolitická krize způsobila výkyvy na trhu s energií.
Uprostřed změn dosáhla čínská energetická transformace pozoruhodných výsledků a pozitivně přispěla k oživení světové ekonomiky a globálnímu zelenému rozvoji.
Redakční oddělení deníku China Energy Daily sestavilo deset nejdůležitějších mezinárodních energetických zpráv za rok 2023, analyzovalo situaci a sledovalo celkový trend.
Spolupráce Číny a USA aktivně vede globální kolegy v oblasti správy klimatu
Spolupráce mezi Čínou a USA vnáší nový impuls do globálních opatření v oblasti klimatu. Dne 15. listopadu se hlavy států Číny a Spojených států setkaly, aby si otevřeně vyměnily názory na hlavní otázky týkající se bilaterálních vztahů a světového míru a rozvoje. Ve stejný den obě země vydaly prohlášení „Sunshine Town“ o posílení spolupráce při řešení klimatické krize. Řada praktických opatření sděluje poselství hluboké spolupráce mezi oběma stranami v otázkách změny klimatu a zároveň vnáší větší důvěru do globální správy klimatu.
Od 30. listopadu do 13. prosince se v Dubaji ve Spojených arabských emirátech konala 28. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. 198 smluvních stran dosáhlo milníkového konsensu ohledně první globální inventury Pařížské dohody, financování klimatických ztrát a škod a spravedlivého a rovnoprávného přechodu. Čína a Spojené státy rozšiřují spolupráci a shromažďují síly v otázkách změny klimatu, čímž vysílají světu pozitivní signály.
Geopolitická krize pokračuje, výhled energetického trhu nejistý
Rusko-ukrajinský konflikt pokračoval, palestinsko-izraelský konflikt se obnovil a hrozila krize v Rudém moři. Od začátku letošního roku se geopolitická situace vyostřila a globální model nabídky a poptávky po energii urychlil její restrukturalizaci. Jak zajistit energetickou bezpečnost se stalo otázkou doby.
Světová banka upozorňuje, že od začátku letošního roku byl dopad geopolitických konfliktů na ceny komodit omezený, což může odrážet zlepšenou schopnost globální ekonomiky absorbovat šoky z cen ropy. Jakmile se však geopolitické konflikty vyostří, výhled cen komodit se rychle zhorší. Faktory, jako jsou geopolitické konflikty, hospodářská recese, vysoká inflace a úrokové sazby, budou i nadále ovlivňovat globální dodávky a ceny ropy a plynu až do roku 2024.
Velmocná diplomacie zdůrazňuje vylepšení šarmu a energetické spolupráce
Letos byla čínská diplomacie jakožto významné země s čínským rázem komplexně propagována, čímž se ukázalo její kouzlo a podpořila mezinárodní energetickou spolupráci s doplňkovými výhodami a vzájemnými přínosy v mnoha dimenzích a na hlubokých úrovních. V dubnu Čína a Francie podepsaly několik nových dohod o spolupráci v oblasti ropy a plynu, jaderné energie a „větrné solární vodíkové energie“. V květnu se konal první čínsko-asijský summit a Čína a středoasijské země pokračovaly v budování partnerství v oblasti energetické transformace „ropa a plyn + nová energie“. V srpnu Čína a Jihoafrická republika pokračovaly v prohlubování spolupráce v několika klíčových oblastech, jako jsou energetické zdroje a zelený rozvoj. V říjnu se úspěšně uskutečnil třetí mezinárodní summit o spolupráci „Pás a stezka“, který dosáhl 458 úspěchů; ve stejném měsíci se konalo 5. čínsko-ruské energetické obchodní fórum, na kterém bylo podepsáno přibližně 20 dohod.
Za zmínku stojí, že letos si připomínáme 10. výročí iniciativy společné výstavby „Pásu a stezky“. Úspěchy iniciativy společné výstavby „Pásu a stezky“ za posledních 10 let, které jsou důležitým opatřením na podporu otevírání Číny světu a praktickou platformou pro podporu budování společenství se sdílenou budoucností pro lidstvo, byly široce oceňovány a mají dalekosáhlé důsledky. Energetická spolupráce v rámci iniciativy „Pás a stezka“ se v posledních 10 letech prohlubuje a dosahuje plodných výsledků, z čehož profitují obyvatelé zemí a regionů, které společně budují, a pomáhá budovat zelenější a inkluzivnější energetickou budoucnost.
Mezinárodní společenství hluboce znepokojuje vypouštění vody kontaminované jadernými zařízeními do moře z Japonska.
Od 24. srpna bude do moře vypouštěna kontaminovaná voda z jaderné elektrárny Fukušima Daiči v Japonsku. Odhaduje se, že do roku 2023 bude vypuštěno přibližně 31 200 tun jaderné odpadní vody. Japonský plán na vypouštění kontaminované jaderné vody do moře probíhá již 30 let nebo i déle, což s sebou nese značná rizika a skrytá nebezpečí.
Japonsko přesunulo riziko kontaminace způsobené jadernou havárií ve Fukušimě na sousední země a okolní životní prostředí, což způsobuje druhotné škody světu, což nevede k mírovému využití jaderné energie a nemůže kontrolovat šíření jaderného znečištění. Mezinárodní intelektuálové poukazují na to, že Japonsko by mělo brát vážně nejen obavy vlastních občanů, ale také čelit silným obavám mezinárodního společenství, zejména sousedních zemí. Japonsko by mělo zodpovědně a konstruktivně komunikovat se zúčastněnými stranami a brát vážně jejich oprávněné požadavky na identifikaci a kompenzaci škod.
Rychlý rozvoj čisté energie v Číně s využitím její průkopnické síly
V rámci tématu zelené a nízkouhlíkové energie se i letos výrazně rozvíjí čistá energie. Podle údajů Mezinárodní energetické agentury se očekává, že celosvětový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie do konce letošního roku vzroste o 107 gigawattů, přičemž celkový instalovaný výkon dosáhne více než 440 gigawattů, což představuje největší nárůst v historii.
Zároveň se očekává, že globální investice do energetiky letos dosáhnou přibližně 2,8 bilionu amerických dolarů, přičemž investice do technologií pro čistou energii překročí 1,7 bilionu amerických dolarů, čímž překonají investice do fosilních paliv, jako je ropa.
Za zmínku stojí, že Čína, která se po mnoho let trvale umisťuje na prvním místě na světě, pokud jde o instalovanou kapacitu větrné a solární energie, hraje průkopnickou a vedoucí roli.
Čínské větrné turbíny se doposud vyvážejí do 49 zemí a regionů, přičemž výroba větrných turbín představuje více než 50 % světového tržního podílu. Mezi deseti největšími světovými podniky v oblasti větrných turbín pochází 6 z Číny. Čínský fotovoltaický průmysl je nejvýznamnější v hlavních odvětvích, jako jsou křemíkové destičky, bateriové články a moduly, a zabírá více než 80 % světového tržního podílu, což efektivně odráží uznání čínských technologií na trhu.
Toto odvětví předpovídá, že do roku 2030 projde světový energetický systém významnými změnami, přičemž obnovitelné zdroje energie budou tvořit téměř 50 % globální energetické struktury. V čele stojí čínská společnost Zhengyuanyuan, která neustále dodává zelenou energii pro globální energetickou transformaci.
Energetická transformace Evropy a Ameriky čelí překážkám, obchodní bariéry vyvolávají obavy
Přestože celosvětová instalovaná kapacita obnovitelných zdrojů energie rychle roste, rozvoj odvětví čisté energie v evropských a amerických zemích je často brzděn a problémy s dodavatelským řetězcem nadále znepokojují evropské a americké země.
Vysoké náklady a narušení dodavatelského řetězce zařízení vedly ke ztrátám evropských a amerických výrobců větrných turbín, což mělo za následek pomalé rozšiřování kapacit a odstoupení řady developerů od projektů větrné energie na moři ve Spojených státech a Spojeném království.
V oblasti solární energie vyrobilo v prvních osmi měsících letošního roku 15 významných evropských výrobců celkem 1 gigawatt solárních modulů, což je pouze 11 % oproti stejnému období loňského roku.
Zároveň se úředníci EU veřejně vyslovili k zahájení protisubvenčních šetření proti čínským produktům v oblasti větrné energie. Zákon o snižování inflace, který přijaly Spojené státy, dále omezuje vstup zahraničních fotovoltaických produktů na americký trh, což zpomaluje investice, výstavbu a rychlost připojení k síti v rámci projektů solární energie ve Spojených státech.
Řešení klimatických změn a dosažení energetické transformace nelze oddělit od globální spolupráce. Evropské a americké země soustavně zavádějí obchodní bariéry, což ve skutečnosti „škodí ostatním spíše než aby bylo v jejich vlastním zájmu“. Pouze zachováním otevřenosti globálního trhu můžeme společně prosazovat snižování nákladů na větrnou a solární energii a dosáhnout oboustranně výhodné situace pro všechny strany.
Poptávka po klíčových minerálech prudce roste, bezpečnost dodávek je velmi znepokojivá
Rozvoj těžby klíčových nerostných surovin je nebývale rychlý. Explozivní nárůst v oblasti technologií čisté energie vedl k prudkému nárůstu poptávky po klíčových minerálech, jako je lithium, nikl, kobalt a měď. Rozsah investic do těžby klíčových nerostných surovin prudce vzrostl a země výrazně zrychlily tempo rozvoje místních nerostných zdrojů.
Vezměme si jako příklad suroviny pro lithiové baterie. Od roku 2017 do roku 2022 se celosvětová poptávka po lithiu zvýšila přibližně třikrát, poptávka po kobaltu o 70 % a poptávka po niklu o 40 %. Obrovská poptávka po dolní části těžby podnítila nadšení pro průzkum v horní části těžby, díky čemuž se solná jezera, doly, mořské dno a dokonce i sopečné krátery staly pokladnicí zdrojů.
Za zmínku stojí, že několik klíčových zemí produkujících nerostné suroviny po celém světě se rozhodlo zpřísnit své politiky rozvoje těžby. Chile zveřejnilo svou „Národní strategii pro lithium“ a založí státní nerostnou společnost; Mexiko navrhuje znárodnit těžební zdroje lithia; Indonésie posiluje svou státní kontrolu nad zdroji niklové rudy. Chile, Argentina a Bolívie, které představují více než polovinu celkových světových zdrojů lithia, se stále více zapojují do burz a brzy se objeví „lithiový důl OPEC“.
Klíčové nerostné zdroje se staly „novou ropou“ na trhu s energií a bezpečnost dodávek nerostných surovin se stala také klíčem k stabilnímu rozvoji čisté energie. Posílení bezpečnosti dodávek klíčových nerostných surovin je nezbytné.
Některé jsou opuštěny, některé jsou propagovány a kontroverze ohledně využití jaderných zbraní pokračuje.
V dubnu letošního roku Německo oznámilo odstavení svých posledních tří jaderných elektráren, čímž oficiálně vstoupilo do „éry bez jaderné energie“ a stalo se tak přelomovou událostí v globálním jaderném průmyslu. Hlavním důvodem pro opuštění jaderné energie Německem jsou obavy o jadernou bezpečnost, která je zároveň hlavní výzvou, které v současnosti globální jaderný průmysl čelí. Začátkem letošního roku byla z bezpečnostních důvodů odstavena také jaderná elektrárna Monticello, která byla ve Spojených státech v provozu více než půl století.
Vysoké náklady na nové stavební projekty jsou také „překážkou“ rozvoje jaderné energetiky. Typickým případem je výrazné překročení nákladů na projekty 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Vogt ö hler ve Spojených státech.
Přestože existuje mnoho výzev, čisté a nízkouhlíkové vlastnosti jaderné energie z ní stále činí aktivní součást světové energetické scény. V tomto roce Japonsko, které zažilo vážné jaderné nehody, oznámilo restart jaderných elektráren s cílem stabilizovat dodávky energie; Francie, která je na jaderné energii silně závislá, oznámila, že v příštích 10 letech poskytne svému domácímu jadernému průmyslu více než 100 milionů eur na financování; Finsko, Indie a dokonce i Spojené státy uvedly, že budou jaderný průmysl energetiku energetiku energetiku energetiku energetiky energetiku energetiky energetiky energetikou energetiky energetiku energetiky ...ku energetiky energetiky energetiky energetiky energetiku energetiky energetiky energetiky energetiku energetiky energetiky energetiky energetiku energetiky energetiky energetiku energetiky energetiky energetiku energetiky energetiku energetiky energetiky energetiku energetiku energetiky energetiku energetiku energetiky energetiku energetiku energetiky energetiku
Čistá a nízkouhlíková jaderná energie byla vždy považována za důležitý nástroj pro řešení klimatických změn a rozvoj vysoce kvalitní jaderné energie se stal důležitou otázkou v současné světové energetické transformaci.
Éra fosilních zdrojů opakovaných superfúzí a akvizic ropných a plynárenských společností ještě neskončila.
ExxonMobil, největší ropná společnost ve Spojených státech, Chevron, druhá největší ropná společnost, a Western Oil Company letos provedly významné fúze a akvizice, čímž se celkový objem významných fúzí a akvizic v severoamerickém ropném a plynárenském průmyslu zvýšil na 124,5 miliardy dolarů. Odvětví očekává novou vlnu fúzí a akvizic v ropném a plynárenském průmyslu.
V říjnu společnost ExxonMobil oznámila stoprocentní akvizici producenta břidlicové ropy Vanguard Natural Resources za téměř 60 miliard dolarů, což je její největší akvizice od roku 1999. Společnost Chevron ve stejném měsíci oznámila, že investuje 53 miliard dolarů do akvizice amerického producenta ropy a plynu Hess, což je zároveň její největší akvizicí v historii. V prosinci západní ropné společnosti oznámily akvizici americké společnosti těžící břidlicovou ropu a plyn za 12 miliard dolarů.
Velcí producenti ropy a plynu neustále rozšiřují své podnikatelské prostředí v oblasti těžby ropy a plynu, což spouštějí novou vlnu integrace. Stále více energetických společností zintenzivňuje konkurenci o nejlepší ropná a plynová aktiva, aby si zajistily stabilní dodávky pro příštích několik desetiletí. Ačkoli se stále probíhá diskuse o tom, zda vrchol poptávky po ropě nastal, lze s jistotou říci, že éra fosilních ropných zdrojů ještě neskončila.
Historický zlom, kdy poptávka po uhlí dosáhne nového maxima, může nastat
V roce 2023 dosáhla celosvětová poptávka po uhlí nového historického maxima, přičemž celkový objem přesáhl 8,5 miliardy tun.
Celkově vzato, důraz kladený zeměmi na čistou energii na politické úrovni zpomalil tempo růstu globální poptávky po uhlí, ale uhlí zůstává „balastním kamenem“ energetických systémů mnoha zemí.
Z pohledu tržních podmínek se trh s uhlím v podstatě dostal z období prudkých výkyvů nabídky způsobených epidemií, rusko-ukrajinským konfliktem a dalšími faktory a průměrná úroveň světových cen uhlí klesla. Z pohledu nabídky je pravděpodobnější, že ruské uhlí vstoupí na trh za sníženou cenu kvůli sankcím uvaleným evropskými a americkými zeměmi. Objem vývozu uhlí ze zemí produkujících uhlí, jako je Indonésie, Mosambik a Jihoafrická republika, se zvýšil a objem vývozu indonéského uhlí se blíží 500 milionům tun, což představuje nový historický rekord.
Podle názoru Mezinárodní energetické agentury mohla globální poptávka po uhlí dosáhnout historického bodu zlomu v důsledku dopadu procesů a politik snižování emisí uhlíku v různých zemích. Vzhledem k tomu, že instalovaná kapacita obnovitelných zdrojů energie převyšuje tempo růstu poptávky po elektřině, poptávka po elektřině z uhlí může vykazovat klesající trend a očekává se, že spotřeba uhlí jako fosilního paliva zaznamená „strukturální“ pokles.
Čas zveřejnění: 2. ledna 2024
