Na pozadí globálního úsilí o udržitelná energetická řešení prokázal Uzbekistán díky svým bohatým vodním zdrojům obrovský potenciál v sektoru obnovitelných zdrojů energie, zejména ve vodní energii.
Vodní zdroje Uzbekistánu jsou rozsáhlé a zahrnují ledovce, řeky, jezera, nádrže, přeshraniční řeky a podzemní vody. Podle přesných výpočtů místních odborníků dosahuje teoretický hydroenergetický potenciál řek v zemi 88,5 miliard kWh ročně, zatímco technicky proveditelný potenciál je 27,4 miliard kWh ročně s instalovanou kapacitou přesahující 8 milionů kW. Mezi nimi vyniká řeka Pskem v Taškentské provincii jako „vodní poklad“ s technicky proveditelnou instalovanou kapacitou 1,324 milionu kW, což představuje 45,3 % dostupných vodních zdrojů Uzbekistánu. Kromě toho řeky jako To'polondaryo, Chatqol a Sangardak také disponují významným potenciálem pro rozvoj hydroenergetických zdrojů.
Rozvoj vodní energie v Uzbekistánu má dlouhou historii. Již 1. května 1926 zahájila provoz první vodní elektrárna v zemi, Bo'zsuv GES-1, s instalovaným výkonem 4 000 kW. Největší vodní elektrárna v zemi, vodní elektrárna Chorvoq, byla postupně uvedena do provozu v letech 1970 až 1972. Její instalovaný výkon byl po modernizaci zvýšen z 620 500 kW na 666 000 kW. Do konce roku 2023 dosáhl celkový instalovaný výkon vodní energie v Uzbekistánu 2,415 milionu kW, což představuje přibližně 30 % jeho technicky proveditelné kapacity. V roce 2022 činila celková výroba elektřiny v Uzbekistánu 74,3 miliardy kWh, přičemž obnovitelné zdroje energie přispěly 6,94 miliardami kWh. Z toho vodní energie vyrobila 6,5 miliardy kWh, což představuje 8,75 % celkové výroby elektřiny a dominuje výrobě obnovitelné energie s podílem 93,66 %. Vzhledem k technicky proveditelnému vodnímu potenciálu země ve výši 27,4 miliard kWh ročně je však využito pouze asi 23 %, což naznačuje obrovské růstové příležitosti v tomto odvětví.
V posledních letech se Uzbekistán aktivně zaměřuje na rozvoj vodní energie a spustil řadu projektů. V únoru 2023 podepsala společnost Uzbekhydroenergo memorandum o porozumění (MOU) se společností Zhejiang Jinlun Electromechanical Industry o společné výrobě zařízení pro malé vodní elektrárny. V červnu téhož roku byla dosažena dohoda se společností China Southern Power Grid International o výstavbě tří vodních elektráren. V červenci 2023 navíc společnost Uzbek Hydroenergo vyhlásila výběrové řízení na výstavbu pěti nových vodních elektráren s celkovou kapacitou 46,6 MW, s očekávanou roční výrobou 179 milionů kWh za cenu 106,9 milionu dolarů. V červnu 2023 Uzbekistán a Tádžikistán společně zahájily projekt výstavby dvou vodních elektráren na řece Zeravshan. První fáze zahrnuje vodní elektrárnu Yavan o výkonu 140 MW, která vyžaduje investici 282 milionů dolarů a předpokládá se roční výroba 700–800 milionů kWh. Následná elektrárna na řece Fandarya má být postavena s výkonem 135 MW s odhadovanou investicí 270 milionů dolarů a roční výrobní kapacitou 500–600 milionů kWh. V červnu 2024 Uzbekistán představil svůj plán rozvoje vodní energie, jehož cílem je do roku 2030 dosáhnout instalovaného výkonu 6 GW. Tato ambiciózní iniciativa zahrnuje jak výstavbu nových elektráren, tak i modernizaci, a je v souladu s širší strategií země v oblasti obnovitelných zdrojů energie, jejímž cílem je do roku 2030 zvýšit podíl zelené energie na 40 % celkové energetické struktury.
Pro další rozvoj odvětví vodní energie zavedla uzbecká vláda podpůrné politiky a regulační rámce. Plány rozvoje vodní energie jsou právně formalizovány a neustále se zdokonalují v reakci na technologický pokrok a globální trendy. Například kabinet ministrů v listopadu 2015 schválil „Plán rozvoje vodní energie na období 2016–2020“, který nastínil výstavbu devíti nových vodních elektráren. S postupem strategie „Uzbekistán-2030“ se očekává, že vláda zavede další politiky a legislativu s cílem přilákat zahraniční investice do vodní energie a dalších odvětví obnovitelných zdrojů energie. Většina uzbeckých vodních elektráren byla postavena za sovětské éry podle sovětských standardů. Země však stále častěji přijímá mezinárodní standardy pro modernizaci tohoto odvětví. Nedávné prezidentské dekrety výslovně vyzývají k zavedení globálních stavebních standardů, čímž vytvářejí nové příležitosti ke spolupráci pro mezinárodní podniky, včetně čínských firem, aby přispěly svými odbornými znalostmi a etablovaly své technologie v Uzbekistánu.
Z hlediska spolupráce mají Čína a Uzbekistán významný potenciál pro spolupráci v odvětví vodní energie. S pokrokem v iniciativě Pás a stezka dosáhly obě země širokého konsensu v otázce energetické spolupráce. Úspěšné zahájení železničního projektu mezi Čínou, Kyrgyzstánem a Uzbekistánem dále posiluje základy pro spolupráci v oblasti vodní energie. Čínské podniky mají rozsáhlé zkušenosti s výstavbou vodních elektráren, výrobou zařízení a technologickými inovacemi, spolu s pokročilými technologiemi a robustními finančními možnostmi. Uzbekistán zároveň nabízí bohaté vodní zdroje, příznivé politické prostředí a velkou poptávku na trhu, což vytváří ideální podmínky pro partnerství. Oba národy se mohou zapojit do hluboké spolupráce v různých oblastech, včetně výstavby vodních elektráren, dodávek zařízení, transferu technologií a vzdělávání pracovních sil, a podporovat tak vzájemné výhody a sdílený růst.
Uzbekistánský vodní průmysl má s výhledem do budoucna slibnou budoucnost. Díky realizaci klíčových projektů bude instalovaná kapacita nadále růst, což uspokojí domácí energetické potřeby a zároveň vytvoří příležitosti pro export elektřiny a přinese značné ekonomické výhody. Rozvoj vodního sektoru navíc stimuluje růst v souvisejících odvětvích, vytvoří pracovní příležitosti a podpoří regionální ekonomickou prosperitu. Jakožto čistý a obnovitelný zdroj energie pomůže rozsáhlý rozvoj vodní energie Uzbekistánu snížit jeho závislost na fosilních palivech, snížit emise uhlíku a pozitivně přispěje ke globálnímu úsilí o zmírnění změny klimatu.
Čas zveřejnění: 12. března 2025
