Historie vodní energetiky v Číně

Nejstarší vodní elektrárna na světě se objevila ve Francii v roce 1878, kde byla postavena první vodní elektrárna na světě.
Vynálezce Edison také přispěl k rozvoji vodních elektráren. V roce 1882 Edison postavil vodní elektrárnu Abel ve Wisconsinu v USA.
Zpočátku byla kapacita vybudovaných vodních elektráren velmi malá. V roce 1889 se největší vodní elektrárna na světě nacházela v Japonsku, ale její instalovaný výkon byl pouze 48 kW. Instalovaný výkon vodních elektráren však prošel významným vývojem. V roce 1892 činil výkon vodní elektrárny Niagara ve Spojených státech 44 000 kW. Do roku 1895 dosáhl instalovaný výkon vodní elektrárny Niagara 147 000 kW.

Po vstupu do 20. století dosáhla vodní energie ve významných rozvinutých zemích rychlého rozvoje. Do roku 2021 dosáhne celosvětový instalovaný výkon vodní energie 1360 GW.
Historie využívání vodní energie v Číně sahá více než 2000 let do doby předtím, kdy se voda používala k pohonu vodních kol, vodních mlýnů a vodních mlýnů pro výrobu a život.
Nejstarší vodní elektrárna v Číně byla postavena v roce 1904. Jednalo se o vodní elektrárnu Guishan, kterou postavili japonští útočníci na Tchaj-wanu v Číně.
První vodní elektrárnou postavenou v pevninské Číně byla vodní elektrárna Š'-lung-pa v Kunmingu, která byla zahájena v srpnu 1910 a vyrobila elektřinu v květnu 1912 s celkovým instalovaným výkonem 489 kW.
V následujících zhruba dvaceti letech kvůli nestabilitě domácí situace nedošlo v Číně k významnému pokroku v rozvoji vodní energie a bylo postaveno jen několik malých vodních elektráren, mezi které patří typicky vodní elektrárna Dongwo v okrese Luxian v provincii S'-čchuan, vodní elektrárna Duodi v Tibetu a vodní elektrárny Xiadao, Shunchang a Longxi v provincii Fujian.
Nastala doba protijaponské války, kdy se k odporu proti agresi využívaly hlavně domácí zdroje a v jihozápadní oblasti byly postaveny pouze malé elektrárny, jako například vodní elektrárna Taohuaxi v S'-čchuanu a vodní elektrárna Nanqiao v Yunnanu. V japonsky okupované oblasti Japonsko postavilo několik velkých vodních elektráren, typicky vodní elektrárnu Fengman na řece Songhua v severovýchodní Číně.
Před založením Čínské lidové republiky dosahoval instalovaný výkon vodních elektráren v pevninské Číně 900 000 kW. Kvůli ztrátám způsobeným válkou však v době založení Čínské lidové republiky činil instalovaný výkon vodních elektráren v pevninské Číně pouze 363 300 kW.
Po založení Nové Číny se vodní energii dostalo nebývalé pozornosti a rozvoje. Za prvé, několik vodních projektů, které zbyly z válečných let, bylo opraveno a přestavěno; do konce prvního pětiletého plánu Čína postavila a přestavěla 19 vodních elektráren a začala sama navrhovat a stavět rozsáhlé vodní projekty. Během tohoto období byla postavena vodní elektrárna Zhejiang Xin'anjiang s instalovaným výkonem 662 500 kilowattů, která je také první velkou vodní elektrárnou navrženou, vyrobenou a postavenou samotnou Čínou.
Během období „Velkého skoku vpřed“ dosáhly nově zahájené čínské vodní projekty výkonu 11,862 milionu kW. Některé projekty nebyly plně prokázány, což vedlo k tomu, že některé projekty musely po zahájení zastavit výstavbu. Během následujících tří let přírodních katastrof bylo velké množství projektů pozastaveno nebo odloženo. Stručně řečeno, v letech 1958 až 1965 byl rozvoj vodní energie v Číně velmi hrbolatý. Do provozu však bylo uvedeno také 31 vodních elektráren pro výrobu energie, včetně Xin'anjiang v Zhejiangu, Xinfengjiang v Guangdongu a Xijin v Guangxi. Celkově dosáhl čínský vodní průmysl určitého stupně rozvoje.
Nastal čas pro období „kulturní revoluce“. Přestože výstavba vodních elektráren opět utrpěla vážné zásahy a ničení, strategické rozhodnutí o výstavbě třetí linky také poskytlo vzácnou příležitost pro rozvoj vodní energie v západní Číně. Během tohoto období bylo uvedeno do provozu 40 vodních elektráren pro výrobu energie, včetně Liujiaxia v provincii Kan-su a Gongzui v provincii S'-čchuan. Instalovaný výkon vodní elektrárny Liujiaxia dosáhl 1,225 milionu kW, což z ní činí první vodní elektrárnu v Číně s instalovaným výkonem více než jeden milion kW. Během tohoto období byla také postavena první čínská přečerpávací elektrárna Gangnan v provincii Che-pej. Současně bylo v tomto období zahájeno nebo obnoveno 53 velkých a středních vodních projektů. V roce 1970 byl zahájen projekt Gezhouba s instalovaným výkonem 2,715 milionu kW, který znamenal začátek výstavby vodních elektráren na hlavním toku řeky Jang-c'-ťiang.
Po skončení „kulturní revoluce“, zejména po třetím plenárním zasedání 11. ústředního výboru, se čínský vodní průmysl opět dostal do fáze rychlého rozvoje. Řada vodních projektů, jako například Gezhouba, Wujiangdu a Baishan, se urychlila a byla oficiálně zahájena výstavba vodní elektrárny Longyangxia s jednotkovou kapacitou 320 000 kW. Následně, v jarním vánku reforem a otevírání se, se neustále mění a inovuje i čínský systém výstavby vodních elektráren, který vykazuje velkou vitalitu. Během tohoto období dosáhly významného rozvoje i přečerpávací elektrárny, přičemž byla zahájena první fáze přečerpávání a akumulace v Panjiakou, Che-pej a Kantonu. Rozvíjí se také malé vodní elektrárny s realizací první várky 300 vodních elektráren pro elektrifikaci venkovských okresů. Pokud jde o velkokapacitní vodní elektrárny, postupně začala výstavba několika velkých vodních elektráren, jako je Tianshengqiao třídy II s instalovaným výkonem 1,32 milionu kW, Guangxi Yantan s instalovaným výkonem 1,21 milionu kW, Yunnan Manwan s instalovaným výkonem 1,5 milionu kW a vodní elektrárna Lijiaxia s instalovaným výkonem 2 miliony kW. Současně se konala konference domácích expertů, kteří předvedli 14 témat vodní elektrárny Tři soutěsky, a na program byla zařazena i výstavba projektu Tři soutěsky.
V posledním desetiletí 20. století se čínská vodní výstavba rychle rozvíjela. V září 1991 začala výstavba vodní elektrárny Ertan v Panzhihua v provincii S'-čchuan. Po mnoha argumentech a přípravách byl v prosinci 1994 oficiálně zahájen významný projekt vodní elektrárny Tři soutěsky. Pokud jde o přečerpávací elektrárny, postupně byly zahájeny také pekingské Hrobky Ming (800 000 kW), Zhejiang Tianhuangping (180 000 kW) a přečerpávací elektrárna II. fáze v Kantonu (120 000 kW). Pokud jde o malé vodní elektrárny, byla realizována výstavba druhé a třetí várky vodních elektráren pro elektrifikaci venkovských okresů. Za poslední desetiletí se instalovaný výkon vodních elektráren v Číně zvýšil o 38,39 milionu kW.
V prvním desetiletí 21. století je ve výstavbě 35 velkých vodních elektráren s celkovým instalovaným výkonem přibližně 70 milionů kW, včetně mnoha supervelkých vodních elektráren, jako je projekt Tři soutěsky s výkonem 22,4 milionu kW a Xiluodu s výkonem 12,6 milionu kW. Během tohoto období bylo každý rok uvedeno do provozu průměrně více než 10 milionů kW. Nejvýznamnějším historickým rokem je rok 2008, kdy byl k síti oficiálně připojen poslední blok pravobřežní elektrárny projektu Tři soutěsky pro výrobu energie a do provozu bylo uvedeno všech 26 bloků původně navržených levobřežních a pravobřežních elektráren projektu Tři soutěsky.
Od druhé dekády 21. století jsou obří vodní elektrárny na hlavním toku řeky Jinsha postupně rozvíjeny a průběžně uváděny do provozu pro výrobu energie. Do provozu byly uvedeny vodní elektrárny Xiluodu s instalovaným výkonem 12,6 milionu kW, Xiangjiaba s instalovaným výkonem 6,4 milionu kW, vodní elektrárna Baihetan s instalovaným výkonem 12 milionů juanů, vodní elektrárna Wudongde s instalovaným výkonem 10,2 milionu juanů a další obří vodní elektrárny. Mezi nimi dosáhl instalovaný výkon jednoho bloku vodní elektrárny Baihetan 1 milionu kW, což je nejvyšší úroveň na světě. Pokud jde o přečerpávací elektrárny, v roce 2022 bylo v oblasti působnosti čínské státní rozvodné sítě ve výstavbě pouze 70 přečerpávacích elektráren s instalovaným výkonem 85,24 milionu kilowattů, což je 3,2krát, respektive 4,1krát více než v roce 2012. Mezi nimi je přečerpávací elektrárna Hebei Fengning největší instalovanou přečerpávací elektrárnou na světě s celkovou instalovanou kapacitou 3,6 milionu kilowattů.
Vzhledem k neustálému prosazování cíle „dvojího uhlíku“ a neustálému posilování ochrany životního prostředí čelí rozvoj vodní energie v Číně také některým novým situacím. Zaprvé, malé vodní elektrárny nacházející se v chráněných oblastech budou i nadále stahovány a uzavírány, zadruhé, podíl solární a větrné energie v nově instalované kapacitě bude i nadále růst a podíl vodní energie se bude odpovídajícím způsobem snižovat. A konečně, zaměříme se na výstavbu obrovských vodních projektů a vědeckost a racionalita stavebních projektů se budou i nadále zvyšovat.